Spokojené očkování

Ve středu byla Barunka na očkování. Paní doktorka si pozvala na stejnou hodinu cca 10 stejně starých dětí, aby mohla namíchat a aplikovat směs několika vakcín. Barunka se už při vstupu do čekárny rozzářila, když uviděla tu spoustu dětí, hraček a obrázků, které doktorka v ordinací má.

Pak vyšla sestřička z ordinace, přepočítala, zda dorazily všechny děti a začalo očkování. Do ordinace postupně vcházely děti a vycházely uplakané. Barunka nadšeně lítala po čekárně a chtěla si pořád hrát. Pak přišla řada i na ní. Maminka si ji v ordinaci posadila na klín a doktorka ji píchla vakcínu do předloktí. Barunka chtěla natahovat, ale maminka řekla, že je to jen včelička. Doktorka vpich přelepila náplastí. Na náplasti byl obrázek a to dostalo Barunku nejvíc. Byla z nového obrázku nadšená. Několikrát po sobě ho doktorce ukázala, pak se ještě chlubila sestřičce a nakonec jim zamávala a šla se chlubit do čekárny. Domů se ji nechtělo a když po čtvrthodině hraní v čekárně ji maminka vzala a strčila do kočárku, tak se moc zlobila, že nikam nechce.

… či ne

Pokud Japonci s něčím souhlasí, tak řeknou “ano" a pokud s něčím nesouhlasí, tak věc přejdou mlčením. Barunka to má naopak, když něco nechce řekne kategorické “ne” a když něco chce, tak mlčí. Když potřebujeme zjistit, zda nepotřebuje kakat, tak se ji zeptáme a chvíli čekáme, jestli řekne "ne”. Nesmíme ovšem čekat moc dlouho.

Řádění s Jindříškem

V neděli uspořádali rodiče mejdan. Na návštěvu dorazili sousedé s dětmi a Barunka měla radost. Jindříškovi ukázala, jak se hraje s hracím stolkem, s si Martinkou kreslily a rozkládaly Matrjošku. Barunka má dětskou společnost ráda.

Kreslení

Řekli jsme si, že je čas zasvětit Barunku do kreslení. Z komory jsme vytáhli starší stoleček, sešit na čmárání a jelikož jsme pastelky nenašli, tak stačila tužka. Barunka má nový kreslící koutek celkem ráda. Sama drží tužku, jako čínský guru kaligrafie. Také ráda hádá co kreslí tatínek. Většinou všechno pozná, co se týká zvířátek. Nejvíce nás udivilo, když podle pár spojených čar správně detekovala houpačku. Ale jakmile tatínek nakreslil hodiny i s kyvadlem, tak Barunku přestaly ostatní obrázky zajímat, pořád ukazovala na nakreslené hodiny a říkala "bam, bam" [rozuměj "bim, bam"].

Video: Špacír po zahradě

Hra na uklízečku

Barunka se umí hrát na uklízečku: vezme si hadr a utírá parapet. Pěkně ťapká z jednoho konce parapetu na druhý a cestou smýčí. Asi to obkoukala od maminky.

Foto dne: Culík

Barunce narostly delší vlásky a může si udělat culík. Sice s ním vypadá jak Neználek, ale aspoň ji vlásky nepadají do čela.

Houpaní na krtečkovi

Byli jsme s Barunkou v Hornbachu a měli tam spoustu věcí. Barunce si vše prohlížela a některé věci si chtěla také vyzkoušet. Krteček děti táhne.

Video: S jelenem

Sbírání drobečků

Když Barunka dojí a dopije, tak po ní zůstane spousta drobečků. Barunka je na jídelní židličce objevila a začala druhý chod.

Ovocná pastva

Barunka ví, kde co na zahrádce roste a chce zahrádku obejít a ochutnat maliny, jahody, rybíz a angrešt. Všechno ji šmakuje a ani u kyselého rybízu nehne brvou. Někdy toho spase tolik, že už ani nechce večeřet.

Mytí vlásků

Težko říct, čemu všemu už Barunka rozumí. Většinou se však nesetkáme s tím, že by Barunka nepochopila, co jí říkáme. Naopak, zpravidla se divíme, čemu všemu rozumí a co chápe. Tatínek ze srandy řekl Barunce, aby mu umyla vlásky. Barunka zná mytí vlásků jenom u sebe, kdy ji ve vaně umývá maminka. Takže jsme vůbec nečekali, že Barunka nějak zareaguje. Barunka však překvapila.

Vzala si konvičku a vlásky na několikrát pořádně namočila, pak ručičkou mu tam plácala imaginární šampón. Vše dělala naprosto zaujatě a pečlivě. O tom, že ví. že se do konvičky musí voda nejprve nabrat a pak polívat ani nemluvě.

Sloneček II.

První sloneček se zaběhnul v Krkonoších a jelikož se stejný neprodává, tak jsme koupili jiného. Báli jsme se, jak jej Barunka přijme a zda bude rovnocenná náhrada. Přeci jenom Sloneček I. měl tu správně dlouhou cedulku, kterou si Barunka šmrdlala. Ve spánku si ho pěkně chytala za chobot a hlavně byl celý růžový. Barunce se nový sloneček líbí. Ráda se s ním mazlí. Zřejmě důležitější než barva a velikost cedulky je asi fakt, že se tomu zase říká sloneček.

Brčko

Barunka zjišťuje, že jídlo a pití, které jí ona, a jídlo a pití, které ochutná od rodičů je jiné. To od rodičů ji zpravidla chutná víc. Například taťkova tatranka je lepší než její suchárek; maminčin džus je lepší než její čaj atd. Při bumbání dospěláckého pití z dospělácké skleničky se však Barunka většinou poleje a zakucká, tak jsme ji zkusili nabídnou brčko a Barunka hned věděla, jak se s ním pije.

Ba-bá a dě-da

Takhle Barunka oslovuje dědečka a babičku. Děda s babičkou po dvou týdnech v Benátkách odjeli domů. Barunka si jich hodně užila a oni si užívali jí.

Video: Ťapeme

Sice ťapeme za pomocí chodítka, ale používá nožičky. Toto video je včerejší, dneska už po kuchyni lítá o dost rychleji a po zahradě taky.

Hrací koutek

Na dovolené v Krkonoších jsme kromě turistiky, také navštěvovali dětský koutek, který byl na hotelu. Na hotelu bydleli pouze rodiče předškolních dětí, takže se to v hracím koutku dětmi jen hemžilo. O Barunku měl zájem Lukášek a Barunka měla zájem o traktor, o kočárek, prolézání tunelu a čmárání po papíru.

 

U potůčku

Páteční túra byla poslední z naší letošní dovolené v Krkonoších a také byla nejlepší. Barunka neprospala její větší část jako ty předchozí výšlapy a tak většinu času seděla v krosně a komentovala okolí. Hodně toho v krosně spapala, vlastně něco jedla skoro furt. Prohlížela si koníčky, motýlky a potůčky. Byla hodně v pohodě a spokojená.

U jednoho potůčku jsme zastavili, abychom ji dali vyčůrat do travičky. Barunku jsme podrželi a řekli ji, aby zatlačila jako na nočníčku. Barunka zatlačila a u potůčku položila kabel. Byly v něm i modré kusy. Nejednalo se ovšem o “nulák”, ale spíše o včerejší borůvky.

Také jsme se cestou stavili na pivo, kde měli pískoviště pro děti.

Výlet na Modré kameny

Udělalo se hezky, tak taťka naplánoval pořádný výšlap s pořádným převýšením, až i maminka lamentovala. Tatínek odváděl řeč slovy: “Ale je tu krásně.”

Nechme rodiče, ať si vykládají, ale pro Barunku se událo na výletě spoustu zásadních věcí. Poprvé čůrala pěkně do travičky, jak velká holka. Poprvé papala borůvky, uvidíme co udělají borůvky na výstupu. A také ztratila svého nejoblíbenějšího plyšáčka slonečka, kterého tahala s sebou všude od narození a se kterým vždy usínala. Naposledy s ním spinkala se slepicemi (na fotografii není sloneček vidět, neboť si ho držela pod přikrývkou).

Pohádková stezka

Včera jsme vyjeli autem k Pomezním boudám a šli pohádkovou stezku. Cesta byla krásná jako stvořená pro kočárek. Vzduch byl horský svěží a tak Barunka dostala ještě jednu mikinu od maminky, maminka dostala mikinu od tatínka. A tatínek? Ten nemrznul, měl s sebou mikiny dvě.

Barunka hned na začátku procházky usnula a prospala spoustu hezkých panoramat. Vzbudila se až ke konci výletu, kdy jsme si zašli na trampolínu.

Zoo

V úterý bylo pod mrakem, tak jsme si na žádný celodenní výlet do hor netroufali. Zvolili jsme tedy návštěvu zoo. Barunka na každého buvola dělala “bů'”, na každou antilopu “mé'’ a slonům ukazovala jejich plyšového brášku.

Výlet z Černé hory

V pondělí jsme vyrazili kabinovou lanovkou na Černou horu, abychom mohli jit 12 km túru do Pece pod Sněžkou. Barunka cestu částečně prospala v kočárku, případně komentovala z krosny.