Co dělá maminka

Kdyby existoval úřad na uvádění románových příběhů na pravou míru, tak by určitě vytknul mým článkům, výrazný nepoměr zásluh, které má tatínek a které maminka. Tatínek utírá posrané pantoflíčky či tlačí kočárek, ale o mamince není nic. Skutečnost je ale jiná, protože maminka ta si s Barunkou mákne.

Předně maminka kojí, s tím ji pochopitelně pomáhat nemohu. Kojení není jen tak, je to zdlouhavý proces, začínající vážením na kojenecké váze, pak kojením s mezišťouchy do Barunky, aby neusínala, pak zase vážení, abychom zjistili množství pozřeného mléka.

Po kojení následuji zpravidla přebalování. Tady už teoreticky pomáhat můžu, ale některé odborné věci, jako uchopení Barunky jednou rukou a strčení pod tekoucím kohoutek a druhou omývání prdelky, to neumím. Já zvládnu maximálně otření prdelky namydlenou žínkou.

Koupání je složitější proces a ten vyžaduje oba rodiče, složitější chvaty dělá maminka, já jen přicmrndávám s nahříváním osušky, podáváním mastiček a olejíčků.

Nejsložitější disciplína je ovšem uklidňování plakající Barunky. To je činnost s nedefinovatelnou dobou trvání a psychicky i fyzicky nejnáročnější. U této činnosti radikálně selhávám a vzdávám hold mamince.