V sobotu přijela Barunka k babičce Zdeničce na návštěvu. Babička ji četla v knížečce, povídala u jídla. Barunce se ale nejvíc líbily nástěnné hodiny v kuchyni. Rychle se to slovo naučila, a když jsme se jí zeptali: “Barunko, kde jsou hodiny?”, hodila očkem na stěnu, zda někam neutekly.
Barunečko, ty jsi moje nejkrásnější líšeňské sluníčko.
OdpovědětVymazat