Barunka zažila sníh už loni, ale to ještě nechodila. Vyrazili jsme na procházku do zámeckého parku. Táta udělal sněhovou kouli a Barunka si ji držela celou cestu. Pak ji chtěla hodit někam daleko, ale dopadla ji pod nohy. Líbily se ji stopy ve sněhu, koulovaná, divila se, že se ji lepí sníh na boty. Na vyhlídce chtěla zvednout a prohlédnou cukrovarský komín.
Snížek, snížek napadl, Barunka má dobrou náladu, líčka červená,jak kvítek máku,bílá peřina vše přikryla do bílého hávu. děda kšanda Barunce
OdpovědětVymazat