Barunka dostala doopravdické kolo. Naprosto nejúžasnější věc na něm je košíček vpředu, kufřík vzadu a pískací medvídek místo zvonku. To že kolo jezdí a brzdí je naprosto podružné.
První dny jezdila Barunka hodně pomalu a chtěla, aby ji tatínek přidržoval, protože se kolo kývalo. Pak už tatínka nepotřebovala, ale jezdila stále pomalu jako by se kochala ubíhající krajinou. Dneska už jezdí rychle a dokonce se snaží, aby neškrtala stabilizačními kolečkami o zem.
Plná silnic fechtlů/pionýrů a mopedů/ bez motoru.
OdpovědětVymazat