Barunka chtěla po tatínkovi zazpívat písničku, kterou jí prý zpívala teta Jana. Táta nevěděl, jaká písnička to byla, ale Barunka říkala, že se tam zpívá: “maminko, vzpomínku”. Táta vydedukoval, že se jedná o píseň Barbora píše z tábora ze Svěrákovo-Uhlířových Hodin zpěvu. Písnička se Barunce líbila, tak jsme ji pustili více hitů z těchto pořadů, až jsme narazili na megahit - operu Červená karkulka.Barunka chce tuto operu pouštět každý den několikrát. Při stěžejní pasáži (“Proč máš tak velké uši, babi?”, “To mám, Karkulko, proto aby,…”) se trochu bojí. Na youtube pasáž snese, ale když si ji zanotuje táta, tak se dožaduje, aby hned přestal. Jiné pasáže si notovat může, ale tuto nesmí. Bohužel po této pasáží přichází na scénu myslivec (“v pušce mám kulku, hledám Karkulku.”) a celá pohádka dostává nový, dada rozměr.
Od té doby, co Barunka zhlédla tuto operu, se převléká za Karkulku: na hlavu si narazí červený šátek, vezme si košíček a chudák jelen musí dělat vlka na vodítku.
Já si vlka zašiju,
dobře ho použiju.
Dám mu starou matraci,
bude z něj vlk hlídací.
Žádné komentáře:
Okomentovat