Barunka dostala od Elišky odlitou sádrovou růžičku a kočičku, aby si je mohl vybarvit. Barunka nejprve nechápala, proč to dostala a proč by z toho měla mít radost. Když však maminka vytáhla vodovky, pochopila, že se bude malovat (její nejoblíbenější zábava). Tak se ta radost z kočičky a růžičky se dostavila se zpožděním několika dnů.
Barunce jsme v neděli převlékli postel; má teď čísilkového povlečení. Hned chtěla v posteli skákat (Barunka pořád neumí “s”, tak se ptá “Můžu kákat?”). Po pár poskočení, u kterých se na sebe dívá do zrcadla, prohlásíla: “Já chcu kakat, honem. A pak budu zase kákat.”.
V poledne jsme si zapálili první adventní svíčku, kterou mohla Barunka pod podmínkou, že všechno hezky sní, sfouknout.
Teta Peťa potřebovala pohlídat Terezku, tak poprosila Barunku, aby se o ni postarala než se vrátí. Barunka byla nadšená. Celé dvě hodiny kolem Terezky lítala, ukazovala ji všechny hračky, pořád ji něco povídala a taky si ji fotila.
Do Benátek dokočovalo maňáskové divadlo s pohádkou O perníkové chaloupce. Barunka s Natálkou se tam vypravily. Oblékly si do šatů, učesaly copánky a vzaly kabelky.
V divadle bylo plno, tak seděly na zemi před první řadou. Měly tak výhled i pod plentu na herce, kteří maňásky vodili. Při závěrečné písničce vstaly, začaly trsat a nechápaly, proč se všichni smějí.
Když už má Barunka velikou postel, tak není problém, tam mít i nájemníka. Táta si tam chodí rád odpoledne schrupnout a ve středu u nás spinkala i Eliška. Barunka je vždy moc ráda, když se probudí a je tam s ní někdo, kdo se dá ukecat na přečtení pohádky.
Barunčin sloneček je chudáček pořád dlachmanej a všude táhanej a tak není divu, že se musí čas od času vyprat. Do pračky ho Barunka dát nedovolí, to by ho mohlo bolet. Proto musí přijít na řadu ruční praní. Do sušičky ho pak táta dal tajně, aby stihl do večera uschnout.
Barunka ještě nemá dost dlouhý vlásky na copánky a tak ji nejdou udělat. Když má ale maminka dost trpělivosti a Barunka sedí klidně, třeba u televize, tak se i copánky dají uplést.
Barunka se už moc těšila, až ji pan truhlář dodá novou velikou postýlku. I v noci volala, že nechce spinkat v malé postýlce. Dneska se konečně dočkala. V postýlce krásně a bez řečí usnula, snad se jí něco hezkého zdá.
| Spinkání včera | Spinkání dnes |
 |    |
Barunka a další děti s okolí byly pozvány k Natálce. Natálka má zase jiné hračky než Barunka, tak se jí líbilo hraní v dětské kuchyňce (čti v tufince). Samozřejmě, že se ládovala tyčinkami, křupkami a dalšími dobrotami, že už nechtěla doma nic večeřet.
